Den 10. září se zapsal do dějin jako den, kdy byl zveřejněn seriál od Dominika Synka, který má dohromady 6 dní, 13 hodin, 49 minut a 18 vteřin. Na jedné opuštěné louce, kde natáčel se svými věrnými kolegy krátký film, zapomněl svoji zaplou kameru. Naštěstí ji na začátku školního roku našel jeden zatoulaný školák a odnesl ji na nejbližší policejní stanici. Po shlédnutí tohoto nekonečně dlouhého díla nechali již unavení policisté pana Synka vyhledat a na počest jeho umělecký výtvor převést do Holywoodu, kde nad ním žasli všichni světoví režiséři. Ještě ten den byl film zveřejněn na televizní stanici BBC.

Od prvního února je Tom držitelem světového rekordu v nejrychlejší porážce soupeře v dámě. Na mistrovství světa v Pekingu totiž porazil nepřítele tím, že na něj upřeně koukal už několik hodin před zápasem, takže zdeptaný protivník už v první vteřině zápasu pohnul hracím kamenem mimo desku, čímž se sám diskvalifikoval. Tuto metodu dnes používají všichni světoví mistři dámy, ale nedokážou překonat odolnost soupeřů tak přesvědčivě, takže jejich zápasy končí až tak po pěti až deseti vteřinách. Na Toma prostě nikdo z nich nemá.

Jak každý dobře ví, Lucka ráda jí. A ještě raději si sama vaří a peče. Jednou se takhle rozhodla upéct si ke svačince bábovku. Vzala kamión mouky, stopadesát vajec a sud kypřícího prášku a v deseti troubách si upekla největší bábovku na světě. Měřila v obvodu celých 16 metrů! a byla vyšší než osobní automobil!! Lucka ji snědla za tři minuty a jedenáct vteřin… ani s Liduškou se nerozdělila...

V soutěži žen o nejdelší nepoužití hřebenu s velkým náskokem nad ostatními finalistkami zvítězila Verča. Nejen, že se celých 148 dní nedotkl žádný hřeben jejích vlasů, dokonce sama ani žádný hřeben nedržela v ruce a ani žádný po celou dobu neviděla. Ostatní závodnice sice namítaly, že je to nespravedlivé, protože zatímco ony se potýkaly se zacuckovanými vlasy, Verča prostě žádné vlasy neměla, ale nestranný rozhodčí z Třebětic rozhodl ve prospěch Bakalíkové, čímž se stala novou držitelkou tohoto rekordu.

Od 9. června je Jana známá jako jedna z vůbec nejstarostlivějších žen v dějinách existence. Se svou rodinou a přáteli totiž jednou na výletě zachránila život celé africké vesnici. Všechno to začalo velkým a drastickým požárem v severní Africe. Když to Jana uviděla, ihned nechala pyramidy pyramidami a rychlostí 60 km/h běžela do nedaleké vesničky Bawiti, aby mohla zachránit životy mnohých afrických dětí i dospělých. Po dvou hodinách, když odvedla nebo odnosila všechny obyvatele této překrásné vesnice, se se všemi novými přáteli vrátila k Cheopsově pyramidě, kde na ni už čekala její rodina s přáteli. Starosta Bawiti si ihned vyžádal toho nejlevnějšího velblouda a vydal se na cestu do Káhiry za ministrem ochrany životního prostředí a afrických obyvatel. Po několikahodinovém čekání se s ním vrátil a ten Janě udělil cenu za záchranu života celé této vesnice a k tomu ještě přidělil jako dárek pro její celou rodinu dva páry velbloudů a vzácný úlomek z Cheopsovy pyramidy. Tak se stala Jana Hasoňová, pocházející z překrásného městečka jménem Blansko, hned po Matce Tereze, nejstarostlivější ženou v historii.

Všichni víme, že Alča je výborná kuchařka. 11. listopadu se to dozvěděli i čínští šéfkuchaři, kteří až do toho dne nechtěli uvěřit, že existuje něco lepšího než jejich gyros a hranolky, že v České republice žije jedna osoba, která by je svými pečlivě promyšlenými recepty mohla předčit. Proto si ji vyžádali na druhý den přivézt do světově proslulého Šanghaje. Po jejím příjezdu si objednali opravdu zvláštní menu, kterým chtěli Alču dostat do úzkých. Jenže Alča se jen usmála, podívala se na ně tím pohledem jako „tohle jsem vařila snad stokrát“ a odešla do kuchyně. Netrpělivým šéfkuchařům jídlo konečně po pěti hodinách přinesli na stůl. Nestíhali se divit nad tím, jak lze Češkou uvařit tak dokonalá vepřová kotleta (aniž by bylo po ruce vepřové maso) a těstovinová rýže, která se v Číně nikde neprodává. Alča se s tím vypořádala tak, že jednotlivá zrnka rýže obalila v těstovinovém těstíčku. K tomu všemu ještě upekla pětipatrový dort, protože se v kuchyni nudila. Poražení Číňani ji nakonec zklamaně propustili zpět domů. Ještě ten den ji nechali zapsat do Knihy světových kuchařů a k tomu přidali poukázku na vydání vlastní kuchařky. Dnes Alča vaří jen to nejlepší z celé její nově vydané kuchařky, a proto jsou všechny její pochoutky tak výborné.

Honza Forbelský, který je známý jako velice pečlivý a šikovný fotograf, se nyní se svými exkluzivními fotkami může pyšnit po celém světě. A je to hlavně díky, jeho starým věrným přátelům, kteří ho tajně přihlásili do celosvětové soutěže Mistr of Photography. Přímo do Berlína, kde mají členové této soutěže svoje sídlo, zaslali 19. srpna ty nejlepší umělecké fotografie, které si od všech příslušníků jeho rodiny shromažďovali už pěkně dlouho. A konečně přišla příležitost ukázat světu opravdového mistra! Hned na druhý den dopoledne bylo Honzovi na e-mailovou adresu odesláno potvrzení o přijetí do soutěže a vzápětí také oznámení, že z důvodu neaktivity veškerého obyvatelstva se stává právoplatným a oficiálním vítězem. Pro Honzu to bylo obrovské překvapení… ale na druhou stranu byl moc rád a potřeboval se s tím někomu svěřit. Za chvíli už to vědělo celé Blansko a dokonce a blanenský úřad a dokonce i ministr umění přijeli až k Forbelským domů, kde mu předali nejdražší fotoaparát na světě (v hodnotě asi 4 500 000 €). Dnes jsou u Honzy k vidění ty nejlepší fotky na celém světě.

Helča, která je známá svým agresivním hraním na všelijaké nástroje, především pak na kytaru, je držitelkou nového světového rekordu v množství přetržených strun na jedné kytaře. Jedním mocným úderem se jí totiž podařilo přetrhnout všech sedmadvacet strun, které zrovna měla natažené na kytaře půjčené od Martina Dyčky, čímž mu takřka zlomila srdce. Doufejme, že ji i po tomto neradostném činu pustí do sboru.

Týnka byla až do třetího úterý v únoru neznámou slečnou, ale právě v tento den se proslavila po celém světě. Stalo se to v Bedřichově na hřišti, kde spolu s dalšími kamarády trávila volný čas, a v tom ji napadlo, že se převleče za prasátko, pro pobavení svých kamarádů. Jenže jak to udělat? Nenapadlo ji nic lepšího, než se celá vyválet v bahně, které bylo všude kolem. Pracovala na tom opravdu důkladně a nevynechala jediné místečko na své bundě, kalhotech, botech a dokonce si zašpinila i čepici. Tak dokonalou masku už léta nikdo neviděl. Nejen, že Týnka jako prasátko vypadala, chvíli se tak i chovala, což jen podtrhovalo její výborný herecký výkon. Nakonec všechno bahno skončilo v kanále a Týnka byla opět čistá a připravená na další akci.

Na tento den byly v místním obchodě vyhlášeny velké slevy, protože obchod měli bourat a postavit místo něj továrnu na burákové máslo. Naše milá Liduška proto využila této příležitosti a uskutečnila plán, na který se už léta připravovala. Brzy ráno vstala, a to dokonce tak brzy, že někteří jiní v tu dobu ještě ani neusnuli, a vyrazila do shopu. S sebou si vzala velkou tašku, krosnu a jenom deset korun. A pak tam došla. Ve frontě na maso předběhla všechny důchodce, u pečiva si rozrážela cestu smetákem a u zeleniny neváhala použít ani zbraně hromadného ničení. Když se dostala k pokladně, uplatnila zde všechny možné slevy: Množstevní slevu, skupinovou slevu, slevu podle věku, slevu ze slevy a slevu ze slevy na slevu. Za celý nákup, který vážil 53 kilo, tak zaplatila jen sedm korun a padesát haléřů, čímž uskutečnila nejvýhodnější nákup v historii a právem se zapsala do této knihy rekordů.

Včera v noci se kluci snažili o zdolání rekordu v dělání kliků. Každý z nich jich udělal neuvěřitelných pět set. Během toho se každému z nich podařilo zdolat i další zajímavé rekordy. Honza Sedlák dělal kliky tak rychle, že bylo nutné použít kameru a celý záznam si pustit zpomaleně, aby bylo možné spočítat, kolik kliků vlastně udělal. Vyšlo tak najevo, že jeden klik mu trval 0,000 000 1 (1 miliontinu) vteřiny. Stal se tak nejrychlejším klikařem na světě a dodnes k němu kulturisti z celého světa chodí prosit o rady, jak dělat kliky.

Při překonávání rekordu v počtu kliků pocítil Matěj zvláštní vztah k onomu místu na podlaze, kde klikoval. Tyto kachličky, které až do této doby jen přehlížel a nijak si jich nevšímal, mu učarovaly natolik, že je chtěl políbit. A tak se toho i odvážil v okamžiku, kdy se nikdo nedíval a on byl zrovna hlavou u země. Trvalo to jenom chvilku, dalo by se skoro číct, že se podlahy ani nedotkl, ale o jeho vztahu už se píše ve všech novinách, takže není o čem pochybovat. Matějovi i podlaze přejeme mnoho krásných společných chvil.

Při překonávání rekordu v počtu kliků pocítil Matěj zvláštní vztah k onomu místu na podlaze, kde klikoval. Tyto kachličky, které až do této doby jen přehlížel a nijak si jich nevšímal, mu učarovaly natolik, že během klikování pocítil, že je chce políbit. A tak se toho i odvážil a v okamžiku, kdy se nikdo nedíval a on byl zrovna hlavou u země. Trvalo to jenom chvilku, dalo by se skoro říct, že se podlahy ani nedotkl, ale o jeho vztahu už se píše ve všech novinách, takže není o čem pochybovat. Matějovi a podlaze přejeme mnoho krásných společných chvil.

Už tisíce let sužoval lidstvo problém s párky. Spočíval v tom, že když se párek ohřeje, nedá se držet v rukách, a když se nechal vychladnout, už nebyl tak dobrý. Pak se na to ale podívala šikovná Sárinka a dostala převratný nápad. Vzala chleba a párek do něj celý zabalila, takže se dal pohodlně držet v ruce a směle pojídat. Dnes už se nemusíme popálit při každém pokusu o ukousnutí párku, nemusíme se strachovat pojídat párky ve velkém a to díky Sárince a jejímu úžasnému nápadu.

Alenka Šebelová poskytuje masážní služby už dlouho. V tento den ji ale navštívilo rekordní množství zákazníků. Za pouhé tři lístečky si tak mohli užít pohodlnou masáž v příjemném prostředí. Začala už v sedm ráno, kdy namasírovala všechny vedoucí, v osm pak následovaly děti na jarních prázdninách, od desíti u ní byli všichni obyvatelé Bedřichova. V devět se nechal od Alči namasírovat Karel Gott a ve třináct hodin už dokonce masírovala i samotného prezidenta Miloše Zemana. Zlatým hřebem v jejích zákaznících byl svatý otec František, který ale přišel na řadu až v deset večer, těsně před večerkou.

Na posteli Zdišky byste našli míň bakterií než v záchodové míse po použití Domestosu. Zůstává tajemstvím, jak toho dokáže docílit, ale podezříváme ji, že si po nocích chodí prát všechno prádlo do umyvadla. Jistotou je, že díky takové čistotě, jakou mají její věci, jsme tady ještě neumřeli na žloutenku. Doneslo se nám, že nemalá skupina nemocí a všelijakých zákeřností v čele s plísní se chystala na ukrutný útok na Zdišku, ale než se stačily domluvit, už bylo po nich. Děkujeme Zdišce za vzorný úklid a právem ji zařazujeme do Bedřichovské knihy rekordů za nejčistotnější přístup ke špíně a k nepořádku.

Když se malý tukan narodil, ještě netušil, co ho v životě čeká a že se stane nejslavnějším tukanem na světě. Proslavila jej známá cvičitelka zvěře Liduška. Na její farmě hluboko v lesích blanenského okresu se urputně věnuje výcviku veškerých zvířat, a když se k ní dostal tento malý opuštěný tvoreček, dodala mu odvahy a začala s ním trénovat všelijaké povedené kousky. Po stovkách hodin cvičení dokázal tukan například: trojité salto s patnácti vruty, létat dokolečka tak rychle, až sám sebe viděl zezadu nebo překousnout letící žížalu se zavřenýma očima a ještě s jedním křídlem v nose. Liduška se tak právem ocitla v této Bedřichovské knize rekordů za výcvik svého tukana.

Bělča je všestranně nadaná mladá slečna, jak nám dokazují její ohromující činy každý den. Dnes si vzala na mušku akrobatické kousky, kterých na své posteli provádí celou škálu. Kromě těch klasických jako je jsou salta, výmyky, stojky a vruty zařazuje i nové aktivity, které sama vymýšlí. Jsou to například: malto – salto s máslem na hlavě, kotrmarmeládenec – kotrmelec s marmeládou v puse a hlavně dnes už slavná stojbanka, což je stojka s plnou kapsou bankovek. Svým aktivním přístupem si získala místo v Bedřichovské knize rekordů a my jí gratulujeme za nejpovedenější akrobatické kousky pod sluncem. .

Monička se do této knihy dostala za nejpropracovanější kamufláž, kterou provádí už od svého narození. Tato mladá půvabná holčička nepůsobí nijak podezřele, ale nám se podařilo zjistit, že ve skutečnosti pracuje pro FBI, KGB a dokonce maďarskou tajnou skupinu P.R.D. Monička totiž přes den nemluví, což je velmi podezřelé, pátrali jsme, co ji k tomu vede, až jsme na to přišli. V noci totiž podává zprávy o tom, co tu děláme, takže musí hodně potichu a hodně rychle mluvit, takže přes den už na to nemá náladu. Přejeme jí, ať dosáhne ve svém oboru co nejlepších výsledků a třeba předejde té jaderné katastrofě, co tu chystáme.

Každý se díváme v televizi na filmy, ale když jde reklama, raději přepínáme na jiný kanál, až na jednu výjimku, kterou jsou reklamy s oblíbeným bavičem davů Ríšou. Ve svých reklamách se nesnaží slepě propagovat hloupý výrobek, ale vždy mu jde o co nejlepší a nejoriginálnější zážitek. Například když dělal reklamu na deodorant, vylil ho na skluzavku a jezdil po ní v trenýrkách. Když dělal reklamu na jogurt, koupil ho sto třicet balení, vylil do vany a s koupací čepící v něm plaval. V reklamě na Vodňanské kuře zase tancoval s kuřaty kankán. Reklamy se staly tak oblíbené, že je nelze nezařadit do BKR.

19. únor vstoupil do historie významným vynálezem, jehož tvůrce David na něj přišel vlastně úplně náhodou. Se svými přáteli střílel sirky do kýblu, když v tom ho napadlo, že by sirky mohl zapálit. Vyzkoušel to a šlo to. Zapálené sirky navíc lépe létaly a dokonale podpalovaly všechno v okolí. Tento plamenomet se rychle ujal mezi všemi žháři na celém okrese, a proto mají hasiči hodně práce a tím i hodně peněz, takže Davidovi ani nevyčítají, že kvůli němu už shořely významné památky jako: Karlův most, vlasy Lucie Bílé, a z ohořelého auta, které tu ještě v létě bylo celé pěkně ohořelé, nezbyl ani prach. Snad se novému vynálezu bude dobře dařit.

Anička se rozhodla, že se také zapíše do knihy rekordů a že proto udělá úplně cokoli, třeba se i na hlavu postaví. Napadlo ji to, když si s holkama hrála v postelích jejich pokoje. Celý včerejšek, pokud jste si nevšimli, strávila Anička hlavou dolů. Složitě se kvůli tomu celá namaskovala, takže pokud si myslíte, že jste se Aničce včera dívali do tváře, byly to jen dobře namaskované nohy. Chodila po rukou, mluvila jako břichomluvec a dokonce když seděla, nebylo to na zadku, ale na břiše. Za takový výkon si zápis do knihy opravdu zaslouží.

Jak jste si jistě všichni už dávno všimli, Terka hodně plete. Nejen, že plete náramky, plete prostě úplně všechno. Nedávno spletla osudy dvou svých kamarádů tak dobře, že se vzali a žili spolu až do smrti. Jindy si zas spletla schody vedoucí nahoru se schody vedoucími dolů, což vedlo k tomu, že přišla místo na půdu do sklepa, kde ale objevila spícího bezdomovce, kterému tak mohla pomoci, což je velmi ušlechtilé. Dál si Terka plete špagety s gulášem, levou a pravou stranu, nádech s výdechem nebo noc a den – ve dne spí a v noci bdí. A to by bylo, aby taková zajímavá osobnost nenašla místo v Bedřichovské knize rekordů.

Matěj se inspiroval známou pohádkovou postavou – Pipi dlouhá punčocha a před několika lety si oblékl punčocháče, které dodneška nesundal. Tyto punčocháče jsou vyrobeny ze zvláštního materiálu, který doslova roste s Matějem, takže možná už ani sundat nepůjdou. Matěj dále uvažuje o tom, že by si ze stejného materiálu ušil i tričko, čepici a rukavice. Je ale velmi drahý, a proto asi zůstane jen u punčocháčů, které za ta léta už vydávají hustý zápach, jehož si ale Matěj nevšímá, protože si na něj zvykl. Punčocháče zkrátka hrají v Matějově životě velkou roli..

V kuchyni se dnes při vaření těstovin stala nemilá věc. Přetrhla se jim šňůra, kterou se vytahují uvařené těstoviny z horké vody. Nebohým kuchařkám tak nezbývalo nic jiného, než do vroucí vody sahat holýma rukama. Když tu náhle šla kolem Verča a slyšela, jak v kuchyni řeší nějaký problém. Ochotně se nabídla, že jim pomůže a sama udělala takovou šňůru, že nebylo třeba nic dalšího řešit. Zachránila tak ruce našim milým kuchařkám a také jsme díky ní měli chutnou večeři.

Při včerejší etapě, kde šlo hlavně o běh se Simonka vyznamenala extrémně rychlými nohami, které ji v mžiku donesly na jakékoli místo, kde si přála být. Bylo to dáno hlavně tím, že Simonka často a ráda trénuje běh na dlouhé tratě. Její sice malé, ale svalnaté nohy dokážou neskutečné věci. Jen v loňském ruce vyhrála tyto závody: Velká pardubická, závod psích spřežení a dokonce předběhla i vlak na cestě po Transsibiřské magistrále. Přejeme jí mnoho úspěchů a nohy ještě rychlejší, aby mohla konkurovat i Usainu Boltovi.

Míša, ač na první pohled vůbec nevypadá, vydělává velké peníze. Platí jí totiž firmy za propagaci jejich výrobků. Její mladší bratr kvůli ní musí nosit hroznou bundu podivné značky, která je ošklivá, škrábe a ani v ní není teplo. Ovšem Michaela jej nutí ji nosit, protože za každou hodinu, kdy ji má na veřejnosti na sobě, dostává tři koruny. Je to sice málo, ale když se to nastřádá za celý týden na Jarňákách, tak už je to docela dost. Doposud o tom nikdo nevěděl, a proto si Míša zaslouží také patřit do Bedřichovské knihy rekordů.

Víťa je známý pro celou řadu svých činů. Všichni si dobře pamatujeme, jak rozbil světlo, jak skočil do kontejneru, jak se vyválel v bahně, jak si dobrovolně vytahoval tresty, jak se nechal od Helči svázat nebo jak zhluboka kašlal na přítele na den. Občas se Vítkovi úplně nedaří být ostatním správným příkladem, ale někdy se zase dokáže moc dobře vyznamenat. Proto bylo velice těžké vybrat ze všech jeho „hrdinských“ skutků právě ten největší. Nakonec se nám to ale podařilo. Vítek totiž dokáže něco, co ostatní nesvedou. Má úžasně silné plíce a díky nim zvládá každý večer sfouknout svíčku jako první. V minulosti už se mu povedlo svým pověstným dechem ledasco, například: jedním dechem sfoukl požár na pěti hektarech lesa, odfoukl vlak se třiceti vagóny přes dva kilometry daleko, nafoukl horkovzdušný balón bez pomoci dalších lidí a tak bychom mohli pokračovat celý večer. Víťa je prostě borec s velkým B.

Slečna Kateřina, které nikdo neřekne jinak než Káťa, se na svůj svátek 25. listopadu rozhodla stávkovat a nepřišla do školy. Všechny Kateřiny z celého blanenského okresu se proto sešly na Náměstí svobody, kde zazpívaly školskou hymnu a tím vyvolaly tu největší a nejefektivnější demonstraci v Blansku za celé století. Ještě ten týden se na tuto demonstraci snažilo navázat spoustu Arturů, Xenií a Ondřejů, ale takový efekt a odhodlanost naší Kačky se jen tak přebít nedá. Ministr školství už navíc usiluje o to, aby byl den 25. listopad zapsán do kalendáře jako státní svátek.

Konečně už máme i českou reprezentantku s vlasy až na zem! 12. února roku 2012 se v Chicagu konala soutěž Miss Long Hair, které se s velkým odhodláním a maximální podporou přátel a rodiny zúčastnila i Zdiška. Do Ameriky se musela dopravit soukromým letadlem, jelikož kdyby jela autem, všechny vlasy by zůstaly rozježděné na dálnici. Všichni Chicagští obyvatelé ji už dlouho vyhlíželi... a jakmile spatřili vlající vlasy z malého práškovacího letadla, začali nadšeně tleskat a provolávat nadšené pokřiky. Zdiška vystoupila a na všechny se mile usmála, čímž se u všech zasloužila o to, aby byla jejich favoritkou právě ona. Jakmile ji všechny soutěžící uviděly, bez jakéhokoli soupeření se vzdaly. a tak si naše výherkyně Zdiška ve volném odpoledni aspoň stihla projít celé Spojené státy.

Tato cena, kterou Zuzanka již jako malé dítě získala, je velmi vzácná. Byla totiž udělena pouze jednou za celou existenci života (:D). Udělil ji prezident známého Nizozemí, který se velice zajímá o děti, a tak nechal zapsat do Amsterdamského zákoníku, že ta rodina, u které bude nalezeno nejmenší a nejroztomilejší dítě v Evropě, dostane s sebou mnoho cibulek vzácných tulipánů. Když tak jednou prezidentův guvernér procházel Českou republikou, zastavil se na otočku v Blansku, kde bydlí jeho staří známí. A vtom uviděl Zuzanku – malé a roztomilé nemluvňátko s výškou sotva 30 centimetrů. Ihned informoval její rodiče o prezidentově vyhlášce. Ti po chvíli váhání nakonec souhlasili a tím si zajistili pro svou nejmladší dcerku vysokou peněžní částku, kterou prezident pravidelně do ČR zasílal, a také již slíbené cibulky tulipánů. Tak se stala Zuzanka nejmenším človíčkem na světě.

Dnes už celý svět zná Zuzku jako dokonalou a vášnivou zpěvačku. Je zajímavé, jak se jí stala. Zuzka si velmi ráda zpívá ve sprše. A protože tím převelice otravovala svou rodinku, vyhodili ji před dům a zabouchli za ní dveře. Jenže Zuzka si z toho nic nedělala a vydala se do světa. Občas se zastavila někde pod mostem, kde pak zpívala všem lidem pro radost. Uslyšel to i slavný světový virtuos, prý dědic známého Mozarta, a odvedl Zuzanku do Národního divadla v Dubaji, kde ji celá porota prohlásila za Super Star 2013 v Indii. A to v 11 letech!! Po jejím návratu do České republiky ji její rodina přijala zpět s otevřenou náručí a dokonce jí v Indii nechali postavit mrakodrap o celkové výšce 828 metrů.

Eliška – pod tímto jménem si dnes celý svět představí dívku s velikým talentem. Jednou takhle zrána se totiž Eliška probudila místo aby si nazula boty, stoupla na chlupatého pavouka a zaječela. Zrovna se kolem procházela slavná operní pěvkyně, která se Elišce nakonec rozhodla ukázat celou Sydney. Eliška totiž zaječela tak vysokým tónem (a12), až z toho naskakovala husí kůže. Dokonce kvůli tomu museli vynalézt vyšší tóny, čímž se podstatně zvětšily i hudební nástroje, protože klasické Elišce prostě nestačily. A tak se Eliška proslavila svým ječením, a to naživo i v rádiu. Každopádně už po ní pojmenovaly jednu známou skladbu – Sonáta pro Elišku.

Netrvalo to dlouho a už tu máme dalšího jedlíka našich úžasných Jarňáků. Jindra trnul 15. Února nový rekord v dojídání obědů po veškerých děvčatech. Nejen, že předběhl známou pohádkovou postavu Otesánka, ale dokonce i Jirku Dyčku, který Otesánka předběhl již před dvěma lety a od té doby se ho nikdo neodvážil překonat. Po roce usilovného přemýšlení se nakonec rozhodl, že se o to přece jen Jindra pokusí. A tak se na sobotním obědě překonal a dojedl rizoto hned po osmi holkách!!! Schválně si dal i málo polívky! Teď má Jindra obrovskou radost a doufejme, že ji bude mít i poté, co se o tom doví Jirka.

František je známý jako malý a velice odvážný hoch, který jde do všeho s vervou a odhodlaností vše splnit na maximum. Na tyto Jarňáky se opravdu velice těšil, a proto, když ho začala ve středu bolet hlava, rozhodl se s tím okamžitě něco udělat. Proto hned vyběhl nahoru do pokoje, kde si pro jistotu už od samého začátku pobytu shromažďoval zbytky od obědů a večeří a k tomu i nějaké sladkosti od tajného přítele, aby zvýšil obsah cukru a tuku ve svém těle, a tak do sebe dostal aspoň trochu energie. Na druhý den ráno vstal už v pět hodin a nedočkavě čekal před pokojem vedoucích skoro do osmi hodin. Ti, když ho uviděli, jej poslali zpátky do postele a nechali ho tam celý den. K jeho smůle se tak nezúčastnil závěrečné etapy, a tak může je doufat, že s námi pojede i příští rok.

Každý z nás určitě ví, že Majda je velmi milé děvče, které dokáže vždy potěšit a pomoci. V úterý 18. Února se to dověděly všechny děti, které na faře momentálně bydlí. A večer už to věděl i celý Bedřichov. Majda je velice skromná, a tak se tím, že se postarala o několik uplakaných dětí, nikde nechlubila. O to víc ji většina lidí, kteří se to doslechli, obdivují. Dokonce jí donesli i několik věcných darů, které ale Magdalenka s ruměnci ve tvářích odmítla. Tímě u všech dosáhla toho, aby i ti, kterým se zprvu zdála nesympatická, ji měli okamžitě rádi. Po chvíli přemlouvání dary nakonec přijala a se všemi se domluvila, že kdykoli budou potřebovat pomoct nebo poradit, můžou se na ni obrátit.

Gábinka na první pohled možná působí plaše, stydlivě a tiše. Ve skutečnosti je to však velice talentovaná herečka. Dneska v odpoledním programu při hře Malí vandrovníci si s ní chtěli všichni zahrát, u Upírů ji všichni schválně nechávali naživu, a když se hrálo Městečko Palermo, div že nehrála všechny postavy! Všechny malé děti a dvě vedoucí na Gabču jen zíraly s otevřenou pusou a nemohly uvěřit tomu, jak geniálně zahrála židli, zebru nebo učitelku. Helča musela z pokoje přinést i červené lístečky, aby Gábince dala najevo, že ji její umělecký výkon opravdu ohromil. Škoda, že to viděla pouze skupinka mladších dětí a Helča s Luckou, protože je téměř jisté, že by ji jeden ze starších sourozenců přihlásil do nějaké divadelní soutěže.

Káťa, do této noci ještě celkem neprojevující se mladé děvče, dostala konečně možnost zapsat se do této knihy rekordů. Řekla si totiž, že letošní noční hru projde s velkým odhodláním a beze strachu. Cesta na hřiště proběhla bez jakékoli úhony, ale jakmile se zastavili, všechny dosud zapálené svíčky na cestě zhasly. Káťa na chvíli znejistěla, ale pak si vzpomněla na své předsevzetí a rychle se vzchopila. Hned, jak jí dal Dominik pokyn, aby vyrazila na cestu k faře. Kačka vyrazila s takovým nasazením tuto noční hru projít, že, i když vycházela mezi posledním,i bez problémů předběhla prvního a dokonce si málem nevšimla ani Verči, Lucky a Helči, aby splnila důležitý úkol. Naštěstí je pak napadlo se vrátit a úkol bez jakéhokoli podvádění úspěšně splnit.

Po celém světě je známo, že každý rok se 18. Února v Bedřichově koná Velká Bedřichovská. Naše milá Gába umí překrásně kreslit všelijaké koně a poníky, z čehož lze usoudit, že má koně opravdu ráda. Jakmile se o této události dozvěděla, rychle využila příležitosti, kdy většina dětí a vedoucí vyrazili na velké nákupy do místního obchodu. Podmínkou Velké Bedřichovské byla však účast pouze v doprovodu vlastního koně. Gába si svého rychlého oře nechala bohužel doma, ale ani to ji neodradilo. Rychlostí světla si nakreslila na papír překrásného poníka, vybarvila jej ještě rychleji a hned po tom, co zašli všichni vášniví zákazníci z fary za prudkou zatáčku, rozběhla se i se svým novým mazlíčkem k lesu. Tam potkala slavného žokeje Váňu, který jí nakonec přenechal vítězství, protože musel uznat, že takhle krásného koně ještě nikdy neviděl.